Jejich jest království

Výbor z knih o etickém o etickém chování vůči zvířatům a jejich osudu, sestavil a předmluvou doplnil Jan Čejka

Dnes více než kdy jindy je nutno se vážně zamyslet nad osudem zvířat v naší společnosti, a to především nad osudem zvířat hospodářských. Množství těchto citlivých tvorů ročně obětovaných pro potravu lidí, jejich utrpení a hloubka jejich ponížení jsou ohromující a zároveň varovné. Člověk sám sebe postavil tak vysoko nade vše stvoření, že úděl mimolidských tvorů se mu stal nicotným a bezvýznamným. Při čtení této knihy se musíme ptát: jsme opravdu dobrými pastýři nám svěřených stád, tak jak nás k tomu zavazují zákony lidskosti a příkazy Bible?

 Nikdy v dějinách lidstva nebyla zvířata v takové míře ponížena na bezduché automaty neschopné utrpení a bolesti jako v dnešní době, ani nikdy v minulosti nebyla odsouzena k tak velkému utrpení, jakým nespočetné miliony zapomenutých a bezbranných tvorů procházejí na novodobých velkofarmách a na jatkách. Jestliže péče a ochrana, kterou národ zvířatům poskytuje, je měřítkem jeho velikosti - tak jak nám to bylo připomenuto - je nemožné nevidět, jak hluboce jsme zklamali.

Tato kniha promlouvá k našemu svědomí a vyzývá k obnově naší smlouvy s mimolidskými tvory, ke hledání ztracené odpovědnosti za jejich ochranu a k soucitu s utrpením těchto našich bližních. Kéž uposlechneme její výzvy!

Z předmluvy:

Musíme se  ptát: jak je možné, že civilizované společnosti vůbec dovolí, aby se s těmito tvory ve velkochovech a na jatkách zacházelo jako s neživými předměty, jejich už tak uměle zkrácený život naplnit hrůzou z nemožnosti jakéhokoliv pohybu v těsných klecích, držet je ve tmě a nedýchatelném vzduchu rozžírajícím jejich plíce, vystavit je netečnosti a často svévolné krutosti lidí, nedopřát jim i tu malou útěchu a radost z přítomnosti jejich druhů a potomků a nakonec jim odepřít i milosrdnou a bezbolestnou smrt... 

Ačkoliv nelidské zacházení s hospodářskými zvířaty bylo nesčíslněkrát detailně popsáno v četných státních dokumentech, podloženo svědectvími zemědělských inspektorů i pracovníků masného průmyslu a dnes již i přístupné veřejnosti, zákazník o těchto každodenních, tak dobře utajovaných krutostech nemá takřka ponětí. Mnohé ovšem známo je z občasných zpráv v tisku i televizi; Kde však jsou protesty občanů, vzdor církví, humánních organizací a spolků pro ochranu zvířat, proč nepozvednou svůj hlas proti těmto krutostem? Vždyť se jedná o tvory vnímající stejnou bolest jako naši domácí mazlíčci, o něž tak starostlivě pečujeme a na něž se vztahují zákony na ochranu proti krutosti!..

Je zatím málo těch, co tyto knihy čtou, neboť pohodlnější je zavřít oči a nepříjemnou pravdu nevědět. Pevně věřím, že vlna soucitu, která se v nás vždy probudí vůči lidským obětem velkých tragédií a přírodních katastrof, by po poznání pravdy stejně vroucně objala i mimolidské tvory a přiměla lidi ke vzpouře proti nezměrným zločinům páchaných na zvířatech. Kde by jinak bylo naše lidství, kdybychom ztratili soucit se slabými a bezbrannými? 

Žijeme v době velkých změn a mnozí lidé, zvláště ti mladí, si začínají uvědomovat, že ostatní tvorové jsou tu na světě s námi, nikoliv pro nás. Stále četnější vědecké studie, prováděné převážně ve Velké Británii, přinášejí velmi přesvědčivé důkazy o emocionální příbuznosti člověka s ostatními zvířaty: důkazy o tom, že schopnost řeči nemá nic společného s vnitřními myšlenkovými pochody, že pocity a emoce nejsou závislé na inteligenci, že vnímání bolesti u ryb a savců včetně člověka je velmi pravděpodobně totožné a mnohé jiné překvapivé poznatky, které dnes moderní věda dokáže odhalit. Nebudou-li výsledky těchto prací zanedbány a výzkum v této oblasti záměrně potlačen (jestliže receptory pro vnímání bolesti u ryb a člověka jsou podobné nebo dokonce totožné, museli bychom přestat i s rybařením!), pak lze doufat, že výsledků tohoto výzkumu bude využito v praxi a že dojde k velkým změnám v našem vztahu k ostatním živým tvorům. Bude to ovšem chvíli trvat; vždyť kolik let bylo třeba k tomu, aby bylo zrušeno nevolnictví a otroctví, aby alespoň v civilizovaných zemích ženy dostaly právo volit a aby odlišná barva pleti, národní identita či náboženská příslušnost nebyly příčinou diskriminace jednotlivců i celých národů. Je třeba se vzdělávat; a chceme-li opravdu naši společnost nazývat civilizovanou, pak není jiné cesty než radikálně změnit náš postoj ke zvířatům, tvorům bez jakékoliv moci a schopnosti obrany. Díky své nevinnosti a bezbrannosti zvířata ráj nikdy neopustila; bude-li nám vůbec kdy dovoleno se do ztraceného ráje vrátit, pak lze jen doufat, že zvířata nám ty obrovské křivdy na nich spáchané odpustí a přivítají nás tam. 

Knížka, kterou nyní český čtenář dostává do rukou, přináší soubor kapitol z knih nedávno vydaných ve Spojených státech. Matthew Scully, pravděpodobně díky svému postavení v Bílém domě, směl nahlédnout do několika z četných velkofarem v Severní Karolíně a podat nám své svědectví o životě tisíců bezejmenných a zapomenutých tvorů, tak dobře ukrytých před zraky světa.

Mark Bernstein krátce a zasvěceně popisuje holocaust novodobých velkofarem v Americe, které se významně neliší od intenzivního chovu hospodářských zvířat v evropských zemích. Poučením a výzvou jsou závěrečné kapitoly Jeffreyho M. Massona, autora četných knih o emocionálním životě zvířat, dobře známých i mnohým českým čtenářům.

Rád bych uzavřel tento úvod citátem z knihy Dominion Matthewa Scullyho; v jedné z kapitol této vzácné knihy napsal: „Pro mne je tím nejzákladnějším otázka, zda jsem opravdu člověkem nebo jen pouhým spotřebitelem; zda stojím na straně mocných a zajištěných, nebo na straně slabých, postižených a zapomenutých. Zda jsem odpovědný bohu peněz, nebo Bohu milosrdenství. " Nemohu k tomu víc dodat. Snad pouze to, že by mi bylo velkým potěšením, kdyby tato útlá knížka našla porozumění u českých čtenářů a dotkla se srdcí alespoň některých z nich.

Jan Čejka,

Michigan, podzim 2004

Jan Čejka - autor tohoto souboru po odchodu do Spojených států v roce 1968 se rehabilitoval v oboru klinické chemie a podílel se na výzkumu dětských nemocí v dětské nemocnici v Detroituve státě Michigan. Jan Čejka byl po řadu let členem vědecké poradní komise při organizaci Humane Society of the United States, spolupracuje s řadou celonárodních a zahraničních orga­nizací pro ochranu zvířat a sponzoruje jejich práci. V současné době je jeho úsilí soustředěno na ochranu hospodářských zvířat a ulehčení jejich údělu.

Matthew Scully autor knihy Dominion: The Power of Man, the Suffering of Animals, and the Call to Mercy sloužil jako asistent prezidentské kanceláře ve Washingtonu do roku 2003. Jeho častá interview  jsou zdrojem inspirace a naděje pro zlepšení osudu zvláště hospodářských zvířat.

Mark H. Bernstein je profesorem filozofie na universitě v San Antonio v Texasu. Je autorem knihy Without a Tear: Our Tragic Relationship with Animals dvou dalších knih, Fatalism a On Moral Considerability: An Essay on Who Morally Matters. 

Jeffrey Moussaieff Masson je odborníkem v oboru starých indických kultur a sanskritu, psychoanalytik a bývalý ředitel Sigmund Freud Archives. Je autorem četných knih o citovém životě zvířat, z nichž mnohé se staly známé po celém světě. Několik z nich bylo též přeloženo do češtiny (Když sloni pláčou, Psi v Lásce nikdy nelžou, dále kniha The Pig Who Sang to the Moon)